Novodobá historie ČK 1973

Jerry "Fous" Šlosárek

"Žilina... Následuje stanice Žilina" houknul do otevřených dveří železničního kupé obrýlený průvodčí se štípačkami zavěšenými na řetízku u pravé ruky a necitlivě zabouchl posuvné dveře. Poklidná atmosféra, která zde až dosud vládla, se rázem proměnila. Jako když píchnete do vosího hnízda. Jeden přes druhého se zde přítomní cestující vrhají na svá zavazadla uskladněná na poličkách nad hlavami a snaží se je připravit k vyskladnění.

Skřípot brzdové soupravy vlaku hemžení v kupé ještě umocnilo. Naštěstí kdosi, kdo vyhlédl z okna, zvýšeným hlasem pronesl: "Klídek... Stojíme v poli..."

Osm mladých trampů natlačených v kupé se svými bágly se uklidnilo a pomalu začíná svá naditá zavazadla vysunovat do chodbičky vagónu.

"Čí je to žebradlo?" ptá se pohledná dívka zápasící s popruhem zamotaným do uší cestovní kabely.
"To není moje!" běduje jiná a mává maskáčovou bundou nad hlavou. "Kdo mi vzal tu moji?!"
"Bobe, nezapomeň tady tu sekeru, nebo budeš lámat větve na Čerňáku zubama!" vyhrožuje vousatý vůdce skupiny svému o 15 let mladšímu kamarádovi. "Kde je moje žebradlo?" naříká kdosi v batohy ucpané uličce přede dveřmi kupé. "Snad jsem ho nenechal na nádraží v Hradišti!"

Napětí graduje...

"Nezmatkujte..." konejší rozdrážděné "vosí hnízdo" čísi dobrácky hlas. "Všecko se najde."
A to už se za oknem mihla nádražní cedule s nápisem "ŽILINA". Znovu zaskřípou brzdy a přeplněný vagon "vyplivuje" cestující na peron. Otevřeným oknem se vysunují neforemné krosny nabalené věcmi po- třebnými pro týdenní pobyt v divočině.

Ostrý hvizd výpravčího popohání vyloďovací manévr.

"Počkejte, pane průvodčí..." volá vousatá hlava muže podávajícího z okna obloukovou pilu a igelitku se svačinou, která se už nevešla do přeplněného batohu. "Já taky ještě vystupuju!"

Poslední dveře vlaku se zabouchly a vlak se dává do pohybu. Skupina táborníků rozebírá hromadu vyložených báglů a tašek a loudavým krokem se přemisťuje z nástupiště do nádražní haly.

"Hele, pionýři jedou na tábor..." utrousil pod vousy nejstarší člen přicházející party s pohledem upřeným na několikanásobně větší hromadu batohů, než byla ta, kterou před chvílí rozebrali na peróně.

"Pionýři, pionýři, malované děti..." zavtipkuje kdosi. Ale jen tak, aby to nikdo z kolemjdoucích náhodou nezaslechl. Ironický tón by totiž mohl vzbudit nežádoucí pozornost "Velkého bratra", což by v dané situaci bylo to nejméně žádoucí. Parta deseti mladých adventistů ze sboru Uherské Hradiště je totiž na cestě na Velkou Fatru, pod "Čierný Kameň", kde chtějí, stranou civilizace i dohledu STB, prožít týden v bratrském společenství s dalšími věřícími kamarády z jiných sborů.

"Fousi!" volá blonďatý čahoun vybíhající z klubka "pionýrů" s otevřenou náručí vstříc přicházejícím. "Ahóóój... To všechno jsou naši!" Nadšení z něho jenom sálá.

"Kde se tu bere tolik našich lidí?" s velkým překvapením zahuhlal mladý muž s bradkou; zdálo se, že nadšení svého přítele zrovna nesdílí.

"No, tys říkal..., že se můžu... s našimi mládežníky... přidat," v nemalých rozpacích ze sebe souká vysoký blonďák.

"Milo, to mi chceš říct, že u vás ve Vsetíně máte tolik členů mládeže?"

"No, to víš, Fousi... Někteří to řekli dalším kamarádům, a ti se pak taky přidali. A tak je nás tu víc než třicet..."

"No, to je teda pěknej průšvih! Jestli to někdo někde vykecal, tak máme ,chlupatý' na krku."
"Třeba ne," oponuje Milan, "jsou to všechno bráškové, které známe."
"No, uvidíme! Teď už je domů nepošleme," rozhoduje fousáč a podává ruku se zalomením palce všem shromážděným kamarádům čekajícím na spojení do městečka Ľubochňa.

Za pár hodin už na konci Lubochňanské doliny společně stoupají po červené turistické značce do strmého svahu. Nad nimi ční vrchol Čierného Kameňa s tábořištěm, které už před desítkami let za podobných okolností hostilo mládež ze sboru církve adventistů "Karviná-Lazy". Chtějí zde, uprostřed krásné přírody, společně prožít čas bratrského společenství při studiu Bible, na společných modlitbách a při sportovních kláních...

Nějak tak začínala v roce 1973 novodobá adventistická historie "Čierného Kameňa"... 

Klub přátel Čierného kameňa | 2017 
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky